Jaká je skutečná délka života alkoholika a co ji může ovlivnit?

Dělí nás pár roků od chvíle, kdy vrcholil boom domácího vaření piva a speciality z ginu se staly skoro samozřejmostí na každé druhé párty, jenže někde v pozadí zůstává tvrdá realita, která se gastronomickými trendy zamést nedá. Otázka, jak dlouho žije alkoholik, zní možná drsně, ale zasluhuje si upřímnost. Čísla umí být neúprosná a příběhy z reálného života asi každý zná. Kolem alkoholu obíhá spousta mýtů, hodně lidí si své pití omlouvá stylem „vždyť ani moc nepiju, soused má flašku denně a ještě žije“. Jenže co tomu říká tělo? Kolik let může člověk opravdu očekávat, když je pití na denním pořádku?

Statistiky a poznatky: Jaká je délka života u alkoholiků?

Upřímně, kdybych teď v kuchyni rozlil Rolfovi vodu a šel hledat nějaká čísla o dožití alkoholiků, asi bych narazil na dost nudná a odtažitá čísla. Ale stojí za to se na ně mrknout blíž. Podle údajů Státního zdravotního ústavu mají těžcí pijáci až 24 let kratší život než lidé, kteří pijí minimálně. Mezinárodní studie publikovaná v časopisu Lancet uvádí, že pravidelné pití alkoholu nad doporučenou míru (u nás cca 20 g čistého alkoholu denně pro ženy, 40 g pro muže) zvyšuje riziko časného úmrtí o zhruba 30 %. Nejčastější příčinou smrti mezi alkoholiky jsou cirhóza jater, rakovina trávicího traktu, nehody, sebevraždy a infarkt.

Není divu, že průměrný český alkoholik (podle SZÚ je to až 900 000 Čechů, kteří pijí rizikově), se dožívá věku zhruba o 15 až 20 let nižšího oproti běžné populaci. Když se podíváme do dat, muži závislí na alkoholu se v průměru dožijí zhruba 52 let, ženy pak 57 let. Pro srovnání, v Česku je průměrná délka života okolo 79 let. Když to ještě rozvedeme, existují extrémy – někdo z tvrdých závislých může zemřít už v pětatřiceti, někdo dotáhne 70, ale většina to dotáhne sotva do důchodu.

Co je zajímavé, ti, kteří s alkoholem přestanou nebo alespoň zásadně omezí pití před padesátkou, mají slušnou šanci většinu svých rizik zvrátit. Já sám jsem se jednou účastnil alkoholového testu v rámci preventivní kontroly, kde mi k tomu dávají brožurky se statistikou, kolik člověk zkrátí svůj život za každých 10 let pití. Neprůstřelná věc: čím dřív přestaneš, tím větší šanci máš se uzdravit.

Čím si alkoholik zkracuje život: choroby, nehody, statistiky

Alkohol je v malém množství společensky přijatelný, někteří lékaři i mluví o ochraně před kardiovaskulárními nemocemi v souvislosti s červeným vínem. Ale stačí vystoupat o pár panáků výš a oči otevřené do noci už nejsou žádným benefitem. Šrámy na zdraví se vrství a nejde jen o otravné kocoviny.

• Cirhóza jater: Typický konec dráhy většiny dlouhodobých alkoholiků. Játra mají obrovskou regenerační kapacitu, jenže s každou lahví se zkracuje jejich trpělivost.
• Karcinom trávicího traktu: Rakovina hltanu, jícnu, jater, slinivky. Vyhledává milovníky alkoholu častěji než běžné lidi.
• Infarkt a cévní mozková příhoda: Alkohol narušuje cévy, zvyšuje tlak, velmi rychle přispívá ke vzniku aterosklerózy.
• Nehody a úrazy: Riziko dopravní nehody při řízení pod vlivem alkoholu je až pětkrát vyšší. Alkoholici taky končí často na traumatologii s pády nebo úrazy hlavy.
• Psychické poruchy: Kdo hodně pije, riskuje nejen deprese, ale i demenci a poruchy paměti (alkoholická demence).
• Poruchy imunitního systému: Alkohol snižuje obranyschopnost, zvyšuje náchylnost k infekcím (třeba zápal plic nebo tuberkulózu dostane alkoholik mnohem častěji).
• Socioekonomické problémy: Ztráta zaměstnání, rozpad vztahů, exekuce, bezdomovectví, s tím alkoholik zápasí téměř vždy.

Já třeba znám souseda, který pil fakt každý den. Začínal v pět ráno malou „rozjezdovou“ a končil večer lahví rumu. Ještě před šestapadesátkou zemřel – a jeho tělo mělo typické známky dlouhého alkoholu: žluté bělmo, nateklý obličej, třes rukou, stále otevřené rány na nohou. A to byl kdysi sportovec.

Kromě fyzického zdraví ale alkohol ničí i psychiku. Asi každý slyšel příběh, kdy někdo pod vlivem alkoholu sáhl k agresi, nehodě nebo dokonce sebevraždě. Podle statistik tvoří alkoholici více než 25 % všech dokonaných sebevražd v Česku.

Obrovské procento hraje také genetika: někdo má odolnější jaterní enzymy, jiní jsou náchylnější ke vzniku závislosti. Významné je také prostředí a spouštěče – osamělost, deprese, ztráta práce, životní prohry.

Fáze závislosti a vratná rizika: Dá se život alkoholika prodloužit?

Když už člověk sklouzne ke každodennímu pití, málokdo si to přizná. Alkoholici mají zpravidla období bagatelizace, hledají výmluvy a zlehčování. „Mám těžké zaměstnání, potřebuju vypnout. Každý si rád dá pivo po práci,“ a podobné řeči. Jenže závislost je zrádná a vzniká rychleji, než by kdo čekal. Kuřáci si často namlouvají, že cigarety omezí, až budou chtít. Alkoholici jsou ještě větší mistři v lhaní sobě samým.

Lékaři rozlišují čtyři fáze závislosti na alkoholu: počáteční, varovnou, rozhodovací a chronickou. V první fázi se člověk cítí v pohodě, alkohol vnímá jako běžnou součást života. Ve druhé už potřebuje pravidelnou dávku. Ve třetí ztrácí kontrolu, má výpadky paměti, skrývá pití. Ve čtvrté fázi už se dostavují zdravotní komplikace, často nevratné (cirhóza, polyneuropatie, demence). Průlom nastává, když závislý uzná svou situaci a rozhodne se podstoupit léčbu. Čím dřív, tím líp pro tělo i psychiku. Tady lze zachránit až 10–15 let života!

• V první a druhé fázi ještě nedošlo k trvalému poškození. Játra dokážou regenerovat do značné míry, mozek se zlepší během několika měsíců abstinence, nervová soustava také.
• Chronická fáze často znamená nenávratné změny. Ale! I v ní je vždy lepší začít s léčbou, protože rychlost zhoršení se dá zpomalit, prodloužit život, zmírnit utrpení.

Znám pár lidí, co to zvládli – s motivací, podporou blízkých a často i s pomocí odborných zařízení. Po dvou třech letech abstinence vypadají o deset let mladší a zdravější. Statistika říká, že až 70 % těch, co skutečně abstinují pět let, vydrží bez návratu do závislosti.

Hodně záleží na tom, jak se člověk přestane ničit – znamená to nejen abstinenci, ale taky lepší péči o tělo, dostatek vitamínů (hlavně B skupiny), pohyb, pravidelný režim a hlavně pravidla, která pomůžou zamezit návratům k pití.

Praktické tipy: Jak žít déle i s rizikem nebo při abstinenci

Myslíš, že typický alkoholik je troska s plastovou taškou před večerkou? Kdepak, až 60 % dlouhodobých pijáků má normální práci, rodinu, společenské kontakty. Skrytá závislost je v Česku fakt častá. Někteří lékaři preventivně doporučují – když už člověk chce pít, ať tomu dá řád:

• Střídej tvrdý alkohol s nealkem. Klidně dej mezi každou sklenkou jedno velké nealkoholické pití. Zabráníš rychlému nasátí.
• Jez před alkoholem i během něj. Mastné jídlo zpomaluje vstřebávání, ale pozor na játra – ideální je zelenina a komplexní sacharidy.
• Pokud cítíš, že už to přeháníš, dej si „suchý měsíc“. Sleduj, jak ti chybí pití, a udělej si z toho test závislosti.
• Dávej si pozor na „menší zlo“ – pivo nebo víno v malém, ale každý den, škodí úplně stejně jako několik panáků týdně.
• Nedej na mýty typu „10 panáků týdně je zdravých“ – Světová zdravotnická organizace říká, že bezpečná dávka alkoholu NEEXISTUJE.

Pokud máš v rodině někoho se závislostí, buď oporou, ale nesnaž se ho zachránit za každou cenu. Léčení musí chtít hlavně on sám. Existují anonymní skupiny, specializované ambulance nebo terapeutická centra, kde u nás pomáhají zdarma.

Za zmínku stojí i dvě novinky poslední doby: tabletky s účinnou látkou nalmefen, které snižují chuť na alkohol, nebo běžný vitamín B1 proti poškození mozku. Nové studie ukazují, že u těch, kdo začnou s léčbou co nejdřív, se riziko úmrtí snižuje na polovinu. Přemýšlíš, že na to máš čas? Každý další rok denního pití zkracuje očekávaný život o 1,2 roku – slovy Ministerstva zdravotnictví. To už je prostě příliš.

Nadměrné pití rádo klame tělem. Lidi kolem často ani nepoznají, že někdo patří do rizikové skupiny, dokud není pozdě. Když piješ často a ignoruješ příznaky (únava, třes, bolest břicha, výbuchy vzteku), dáváš svému tělu jasně najevo, že ti na jeho stavu moc nesejde. Každý může svému příběhu napsat lepší pokračování. Není to jednoduché, ale i malý krok směrem k menšímu pití je vždycky lepší než stát na místě.

Ještě maličkost – vím z vlastní zkušenosti u známých, že domácí zvíře jako pes (náš Rolf mi vždycky připomene, že procházka je lepší než sklenka) je skvělý parťák a důvod místo alkoholu zvolit chvilku venku – vyčistíte si hlavu, ulevíte tělu i duši.