Co léčí probiotika? Všechno, co potřebujete vědět o laktobacilech a jejich účincích

Probiotika nejsou jen modný doplněk v obchodech s health potřebami. Jsou to živé mikroorganismy, které vám pomáhají udržet rovnováhu ve vašem těle - hlavně ve střevech. A když je ta rovnováha narušená, začnou se objevovat problémy, které si ani neuvědomujete, že mají s trávením něco společného. Probiotika, zejména laktobacily, nejen pomáhají při průjmech nebo zápasech. Můžou ovlivnit i imunitu, náladu, dokonce i pokožku.

Co vlastně probiotika dělají ve vašem těle?

Ve vašem střevě žije přes 100 bilionů bakterií. Většina z nich je v pořádku - dokonce potřebná. Tyto mikroby pomáhají rozkládat potravu, vyrábět vitamíny, chránit před škodlivými organismy a komunikovat s vaší imunitou. Probiotika, jako jsou laktobacily, jsou „dobré“ bakterie, které se do tohoto systému přidávají, aby ho vyvážily.

Když se vaše střevní mikrobiom naruší - třeba kvůli antibiotikům, stresu, nebo jídlu plnému cukru a zpracovaných potravin - začnou převládat škodlivé bakterie. To může vést k zánětům, nevolnosti, zvýšené citlivosti na potraviny nebo dokonce k chronické únavě. Probiotika vstupují jako „zásahová jednotka“. Umožňují dobře fungujícím bakteriím znovu převzít kontrolu.

Které problémy skutečně probiotika léčí?

Nejvíce důkazů máme pro jejich účinek na trávicí potíže. Například:

• Antibiotikem vyvolaný průjem: Studie z Journal of the American Medical Association ukázaly, že lidé, kteří při užívání antibiotik užívali laktobacily, měli o 42 % nižší riziko výskytu průjmu.
• Irritabilní střevní syndrom (IBS): Konkrétní kmeny laktobacilů, jako je Lactobacillus plantarum nebo Lactobacillus rhamnosus, snižují blokování, nadutí a bolesti břicha u více než 60 % pacientů v klinických testech.
• Střevní infekce: Laktobacily vytvářejí kyselinu mléčnou, která ničí patogenní bakterie, jako je Salmonella nebo C. difficile. V některých případech je jejich účinek srovnatelný s léky, ale bez vedlejších účinků.

Co se týče jiných oblastí, výsledky jsou slibné, ale méně jednoznačné:

• Imunita: Pravidelné užívání probiotik může snížit frekvenci nachlazení o 10-20 %, podle výzkumu z Univerzity v Helsinkách.
• Náladové poruchy: Některé kmeny laktobacilů ovlivňují produkci serotoninu - hormonu štěstí - přes tzv. „střevní mozek“. Studie na 400 lidech ukázaly, že po 8 týdnech užívání probiotik se znatelně zlepšila úzkost a deprese.
• Pokožka: Akné, ekzém nebo rosacea mohou být spojeny s narušením střevního mikrobiomu. Laktobacily mohou snížit záněty v těle, což se projeví i na pleti. V jedné studii se ekzém u dětí zlepšil o 50 % po 12 týdnech užívání Lactobacillus rhamnosus GG.

Co je rozdíl mezi různými kmeny laktobacilů?

Není všechny probiotika stejné. Jako kdybyste řekli „auto“ - neříkáte, jestli je to kamion, sportovní auto nebo elektromobil. Každý kmen laktobacilu má jinou funkci.

Například:

• Lactobacillus rhamnosus GG - nejvíce prozkoumaný kmen. Dobře pomáhá při průjmech, ekzému a podporuje imunitu.
• Lactobacillus acidophilus - často používaný v jogurtech. Výborný pro obecnou podporu trávení a snižování laktózové intolerance.
• Lactobacillus plantarum - silný proti zánětům ve střevech. Často se používá u IBS.
• Lactobacillus reuteri - má účinek i na ústní dutinu, snižuje karies a zápach z úst.

Není třeba kupovat přípravek s 20 různými kmeny. Často je lepší vybrat jeden nebo dva, které odpovídají vašemu problému. Když máte průjem, zvolte GG. Když máte nadutí a bolesti, zkuste plantarum.

Kdy a jak probiotika užívat?

Nejlepší je užívat je pravidelně, ne jen když se cítíte špatně. Probiotika nejsou lék, který „vyřeší“ problém za den. Jsou to dlouhodobé podpůrné nástroje.

Nejlepší čas na užívání: Ráno, před snídaní. Potraviny, které jíte, pomáhají bakteriím přežít cestu žaludkem. Pokud berete antibiotika, užívejte probiotika alespoň 2 hodiny po léku - jinak je zničí.

Formy: Můžete je dostávat z potravin nebo z přípravků.

• Potraviny: Kvašené zeleniny (kysané zelí, kimchi), kvasné mléko, kefír, jogurt s aktivními kulturami, tempeh, miso. Tyto potraviny obsahují nejen probiotika, ale i přírodní vlákninu, která je krmí - to se nazývá prebiotika.
• Přípravky: Pokud máte konkrétní problém, doplněk je spolehlivější. Hledejte ty, které uvádějí přesný kmen (např. Lactobacillus rhamnosus GG) a minimálně 1 miliardu CFU (kolonie tvořících jednotek) na dávku.

Co může probiotika zničit?

Ne všechno, co jíte, je pro ně dobré. Některé věci je prostě zabíjejí:

• Antibiotika: Největší nepřítel. I jedna dávka může zničit tisíce kmenů.
• Řeřicha, cukr, zpracované potraviny: Škodlivé bakterie milují cukr. Když ho jíte, rostou oni - ne ty vaše.
• Stres: Když jste napjatí, tělo vypouští kortizol - a ten způsobuje, že střevní bariéra „vyteče“. Probiotika se pak nemohou udržet.

Chcete-li, aby probiotika fungovala, musíte jim dát prostor. Snížte cukr, zvýšte zeleninu, spěte dost a zvládněte stres. Bez toho je jako vysílat zprávu do prázdného prostoru - nikdo ji neslyší.

Je bezpečné užívat probiotika každý den?

Ano - pro většinu lidí. Laktobacily jsou přirozeně přítomny v lidském těle. Studie, které sledovaly užívání probiotik po několik let, nenašly žádné vážné riziko. I když někteří lidé začnou mít mírné nadutí nebo plyny na začátku, to bývá dočasné - tělo se přizpůsobí.

Nebezpečné mohou být jen u lidí s vážně poškozenou imunitou - například po transplantaci nebo při chemoterapii. Pokud máte těžké onemocnění, vždy se zeptejte lékaře.

Co dělat, když probiotika nepomohou?

Někdy je to zmatené. Užíváte probiotika měsíc, ale nic se nezměnilo. Proč?

• Špatný kmen: Ne každý laktobacil pomáhá každému problému. Možná potřebujete jiný.
• Malá dávka: Pokud je v přípravku jen 100 milionů CFU, je to málo. Hledejte alespoň 1 miliardu.
• Neužíváte ho dostatečně dlouho: Tělo potřebuje 4-8 týdnů, aby se mikrobiom přestavil.
• Neřešíte příčinu: Když jíte jen sladké a zpracované potraviny, probiotika nebudou mít šanci.

Zkuste změnit přípravek. Zvolte ten, který je zaměřený na váš přesný problém. A pak přidejte zeleninu, celozrnné potraviny a kvašené potraviny do jídelníčku. Probiotika nejsou kouzelná kulička - jsou součástí systému.

Co se děje s probiotiky, když je vysoká teplota?

Probiotika jsou živé bakterie. Pokud je vystavíte teplotě nad 45 °C, zemřou. To znamená:

• Nepřipravujte jogurt nebo kefír v mikrovlnce.
• Nepřidávejte probiotický prášek do horké polévky.
• Chraňte doplňky v chladničce - ne v koupelně vedle vany.

Některé přípravky jsou „stabilizované“ a odolávají teplu, ale to musí být jasně uvedeno na obalu. Pokud nevíte, chraňte je chladně.

Je lepší probiotika z potravin nebo z přípravků?

Obě možnosti mají své výhody.

Potraviny: Obsahují přirozenou kombinaci probiotik a prebiotik, které se navzájem podporují. Jsou také bohaté na další látky - vitamíny, antioxidanty, minerály. Kysané zelí nebo kefír je výborný výběr. Ale můžete si být jisti, kolik probiotik tam opravdu je? Ne. Dávka se liší od dávky k dávce.

Přípravky: Víte přesně, kolik CFU a jaký kmen obsahují. Pokud máte konkrétní problém, je to spolehlivější volba. Ale neobsahují přírodní podpůrné látky jako potraviny.

Nejlepší je kombinace. Užívejte probiotické potraviny každý den - a doplňujte přípravkem, když potřebujete silnější zásah. Například po antibiotikách nebo při výrazném stresu.