Jaká probiotika při užívání antibiotik? Nejlepší volby podle vědy

Při užívání antibiotik se ti může stát, že ti začne být zle na žaludek, budeš mít průjem nebo se ti změní trávení. To není náhoda. Antibiotika nezabíjejí jen špatné bakterie - zničí i ty dobré, které ti pomáhají s trávením, imunitou a celkovým pohodím. A právě proto je důležité vědět, jaká probiotika při užívání antibiotik skutečně pomáhají.

Proč probiotika při antibiotikách?

Antibiotika jsou jako bomby. Umožňují tělu porazit infekci, ale přitom rozbíjejí celou mikroflóru ve střevech. Vědci z Univerzity v Curychu zjistili, že během 3 dnů po začátku antibiotik se počet užitečných bakterií sníží až o 90 %. A to neznamená jen nějaký nepříjemný průjem. Ztráta těchto bakterií může vést k opakujícím se infekcím, návalům hladu, nespavosti a dokonce k nárůstu hmotnosti.

Probiotika nejsou lék. Nejsou to „přírodní antibiotika“. Jsou to živé mikroorganismy, které ti pomáhají obnovit rovnováhu. Když je užíváš současně s antibiotiky, nezabíjejí je antibiotika - alespoň ne všechny. Některé kmeny jsou odolné a dokážou přežít. A ty ti pomohou udržet střevo v čistotě, zamezí přílišnému růstu kvasinek a sníží riziko antibiotikem vyvolaného průjmu.

Které kmeny probiotik fungují nejlépe?

Není všechny probiotika stejné. Některé se prodávají jako „všeobecné“ a neříkají, co vlastně obsahují. To je špatně. Chceš vědět přesně, co užíváš. Věda ukazuje, že tyto kmeny mají největší podporu:

• Lactobacillus rhamnosus GG - nejvíce studovaný kmen. V klinických zkouškách snížil riziko antibiotikem vyvolaného průjmu o 50-60 %. Používá se i u dětí.
• Saccharomyces boulardii - není bakterie, ale kvasinka. Je odolná vůči antibiotikům a efektivně blokuje růst C. difficile, která způsobuje těžký průjem.
• Lactobacillus acidophilus - často kombinován s L. rhamnosus. Podporuje přirozenou imunitu a pomáhá s výrobou kyseliny mléčné.
• Bifidobacterium lactis - často najdeš v doplňcích pro dospělé. Zlepšuje trávení a snižuje plynatost.

Nejlepší výsledky máš, když užíváš kombinaci dvou nebo tří těchto kmenů. Například L. rhamnosus GG + S. boulardii je často doporučovaná kombinace v klinických pokynech.

Kdy a jak užívat probiotika?

Nemůžeš je prostě vzít najednou s antibiotikem. Musíš to dělat správně.

1. Užívej probiotika nejméně 2 hodiny po antibiotiku. Tím zabráníš, aby antibiotikum zničilo probiotika hned, jak je požiješ.
2. Nejlepší je užívat je každý den, i když jsi na antibiotikách jen 5 dní. Pokračuj ještě 2-4 týdny po skončení léčby. Střevo potřebuje čas na obnovu.
3. Pokud máš průjem, můžeš zvýšit dávku na 2x denně - ale jen pokud je přípravek označen jako bezpečný pro vyšší dávky.
4. Nebuď příliš přesný s časem. Pokud zapomeneš, neznamená to, že je to zbytečné. Důležité je pravidelnost, ne perfektní plán.

Probiotika v kapslích nebo prášcích fungují stejně dobře. Pokud máš problém s polykáním, vyber si prášek, který můžeš přidat do vody nebo jogurtu. Nezahřívej ho - teplota nad 40 °C zničí bakterie.

Co se stane, když probiotika neberu?

Možná si říkáš: „Já jsem vždycky bral antibiotika a nic se nestalo.“ Ale to neznamená, že se nic nestalo. Stalo se - jen jsi to neviděl.

Střevní mikroflóra se obnoví samovolně, ale to může trvat měsíce - nebo v některých případech ani ne. Někteří lidé trpí dlouhodobými problémy: chronická plynatost, nesnášenlivost mléka, opakující se infekce močových cest, dokonce zvýšená citlivost na alergeny. Všechno to může být důsledkem poškozené mikroflóry.

Vědci z Univerzity v Harvardu analyzovali 63 studií a zjistili, že lidé, kteří při antibiotikách nebrali probiotika, měli o 40 % vyšší riziko vývoje antibiotikem vyvolaného průjmu. A to je jen jeden z efektů.

Co se vyhnout?

Některé věci, které lidé dělají, jsou nejen zbytečné, ale mohou škodit.

• Nepoužívej jogurty jako náhradu probiotik. Většina obchodních jogurtů obsahuje jen pár kmenů a výrazně méně bakterií, než je potřeba. Navíc obsahují cukr, který podporuje růst škodlivých kvasinek.
• Nevol si „náhradní probiotika“ s neznámými kmeny. Pokud na balení není uvedeno přesné označení kmenů (např. L. rhamnosus GG), nevěř tomu. Není to probiotikum - je to „živá potrava“.
• Nepřeháněj s dávkami. Některé přípravky obsahují 100 miliard CFU. To není víc dobré - je to jen víc peněz. Pro většinu lidí stačí 5-10 miliard CFU denně.

Probiotika vs. prebiotika - co je co?

Prebiotika nejsou probiotika. Prebiotika jsou vláknina, která „krmí“ tvé dobré bakterie. Například inulin, FOS nebo GOS. Jsou v cibuli, česneku, banánech, ovesných vločkách.

Po skončení antibiotik je dobré začít užívat i prebiotika - ale ne hned. Nejdřív musíš mít nějaké dobré bakterie, které by mohly být nakrmeny. Pokud ještě nemáš, prebiotika mohou jen zhoršit plynatost a nevolnost. Po 2 týdnech po antibiotikách můžeš přidat prebiotika, aby pomohly obnově.

Když nechceš doplňky - jak jinak podpořit střevo?

Ne každý chce užívat kapsle. To je v pořádku. Můžeš podpořit střevo jinak:

• Kvasené potraviny: kvasené zelí, kefír, tempeh, miso, kombucha (bez přidaného cukru). Ty obsahují přirozené probiotikum, ale nejsou tak přesně dávkované jako doplňky.
• Stravování s vysokým obsahem vlákniny: fazole, čočka, oves, zelenina. Vláknina podporuje růst dobrých bakterií.
• Hydratace: piješ dostatek vody? Bez ní se bakterie nemohou dobře pohybovat ve střevech.
• Spánek a stres: stres ničí mikroflóru stejně jako antibiotika. Pokud spíš špatně nebo jsi stresovaný, probiotika budou mít menší účinek.

Je to bezpečné pro všechny?

Ano - pro většinu lidí. Ale ne pro všechny.

Neužívej probiotika, pokud:

• Máš vážně oslabenou imunitu (např. po transplantaci, při chemoterapii).
• Máš katétr nebo jiný implantát v těle - existuje malé riziko, že bakterie mohou způsobit infekci.
• Užíváš nějaké léky, které ovlivňují imunitní systém.

Pokud jsi těhotná, kojíš nebo máš dítě mladší 1 roku, konzultuj užívání probiotik s lékařem. Ale většina studií ukazuje, že L. rhamnosus GG je bezpečný i pro kojence.